「中国で踏切に出合うことなく中国語標識がないのは不備で死亡!」タグアーカイブ

中国で踏切に出合うことなく中国語標識がないのは不備で死亡!これが認められるなら、ルールを守っている善良な多数派を否定、断罪したことになります。主権の崩壊In China, if you encounter a railroad crossing without Chinese signs, you will die! If this is allowed, it will be a denial and condemnation of the good majority who follow the rules. The collapse of sovereignty.

中国で踏切に出合うことなく中国語標識がないのは不備で死亡!これが認められるなら、ルールを守っている善良な多数派を否定、断罪したことになります。主権の崩壊
https://www.kobe-np.co.jp/news/society/202602/0020068736.shtml

神戸市垂水区の踏切で昨年1月、中国籍の観光客の女性2人が電車にはねられ死亡した事故で、2人の両親が山陽電鉄と男性運転士に対し計約1億4千万円の損害賠償を求めた訴訟の第1回口頭弁論が27日、神戸地裁(渡部佳寿子裁判長)であった。遺族は山電が事故防止策を怠ったなどと主張し、山電側は請求棄却を求めた。

事故は昨年1月9日午後、山電の西舞子-大蔵谷間にある踏切で発生。運転士が踏切内にいる2人を発見しブレーキをかけたが、間に合わなかった。2人は国道の信号待ちをしていて踏切道を待機場所と誤った可能性がある。

意味不明ですね。
それをこの糞弁護士と中国人女性に鉄槌ですね。

結論
「日本のインフラは、日本の法と教育の枠組みの中で最適化されており、その枠組みに入る者はそのルールに従う責任が付与されている」という極めて筋の通ったものです。
裁判所が遺族側の「インフラ不備」という主張を退ける場合、まさにこの「客観的な安全性の備え(遮断機等)は十分であり、
それを理解できなかったのは個人の事情に過ぎない」という論理です。

ゴミ
1. ビザ取得と「法の不知(ふのしらず)」
法学には「法の不知はこれを害す(法の不知は許されず)」という原則があります。
「法律を知らなかったからといって、その適用を免れることはできない」という考え方です。
黙示の承諾: 観光ビザを取得し入国した時点で、その国の法令や公共の秩序に従うことを黙示的に承諾したとみなされます。
注意義務の標準: 日本の法廷で「注意義務」を測る基準は、通常「日本における標準的な注意力を備えた者」です。
これを外国人観光客ごとに「その人の母国の文化基準」まで引き下げることは、法の平等性を損なうことになります。日本主権の崩壊です。幾度も司法はこの主権を崩壊させていますが。

2. 教育を前提としたインフラ設計
そもそも、日本の踏切や交通インフラは、「義務教育や社会生活を通じて培われた共通認識(=リテラシー)」を前提に設計されています。
設計の合理性: インフラを「一切の教育を受けていない人」や「特殊な文化的背景を持つ人」に合わせて作り直す(全言語対応、物理的完全遮断など)ことは、経済的にも物理的にも不可能です。
信頼の前提: 社会インフラは、利用者が「最低限の常識(遮断機=止まる、レール=電車が来る)」を持っているという信頼の上に成り立っています。
この前提を崩すことは、公共サービスの維持コストを爆発的に増大させ、結果的に国民の利益を損なうことになります。
これが、通るという事は、司法がこの社会インフラを、否定=「民主主義の観点から、多数派(=ルールを守る社会構成員)の正当性=否定、日本の主権=否定という事で
その賠償責任は、司法が負う事です。なぜなら、その決断は、民主主義で無く国民の利益を損なうことです。

3. 「主観的な無知」を認めない正当性
もし「中国には踏切がないから分からなかった」という主観的な理由を「インフラの欠陥」として認めてしまえば、以下のような矛盾が生じます。
逆差別: ルールを学んで守っている日本人が事故を起こせば厳しく罰せられる一方で、ルールを知らない(と主張する)外国人が救済されるという、法の下の平等に反する事態。
これが、通るという事は、司法がこの社会インフラを、否定=「民主主義の観点から、多数派(=ルールを守る社会構成員)の正当性=否定、日本の主権=否定
立証の不可能: 「本当に知らなかったのか」を客観的に証明する手段はなく、主張した者勝ちの社会になってしまいます。
これが、通るという事は、司法がこの社会インフラを、否定=「民主主義の観点から、多数派(=ルールを守る社会構成員)の正当性=否定、日本の主権=否定

English (英語)

“It is a deficiency that there are no railroad crossings in China and no Chinese signage, so they died! If this is accepted, it would mean denying and condemning the virtuous majority who follow the rules. This is the collapse of sovereignty.

In the lawsuit where the parents of two Chinese female tourists, who were hit and killed by a train at a railroad crossing in Tarumi-ku, Kobe, last January, sought approximately 140 million yen in damages from Sanyo Electric Railway and the male driver, the first oral pleadings were held on the 27th at the Kobe District Court (Presiding Judge Yasuko Watanabe). The bereaved families claimed that Sanyo Railway neglected accident prevention measures, while Sanyo Railway sought dismissal of the claim.

The accident occurred in the afternoon of January 9th last year at a crossing between Sanyo Railway’s Nishimaiko and Okuradani stations. The driver discovered the two people inside the crossing and applied the brakes, but could not make it in time. There is a possibility that the two were waiting for a signal on the national highway and mistook the railroad crossing area for a waiting area.

This is nonsensical. It is a hammer blow to this damn lawyer and the Chinese women.

Conclusion:
‘Japan’s infrastructure is optimized within the framework of Japanese law and education, and those who enter that framework are endowed with the responsibility to follow its rules’—this is an extremely logical stance. If the court rejects the bereaved families’ claim of ‘infrastructure deficiency,’ it is precisely the logic that ‘objective safety measures (barriers, etc.) were sufficient, and the failure to understand them was merely a personal circumstance.’

Rubbish:

Visa Acquisition and ‘Ignorantia Juris’ (Ignorance of the Law)
In jurisprudence, there is a principle that ‘Ignorantia juris non excusat’ (Ignorance of the law is no excuse). It is the idea that ‘one cannot escape the application of the law just because they did not know it.’
Implied Consent: At the point of obtaining a tourist visa and entering the country, it is deemed that they have impliedly consented to follow the laws and public order of that country.
Standard of Duty of Care: The standard for measuring the ‘duty of care’ in a Japanese court is ‘a person equipped with standard attentiveness in Japan.’ Lowering this to the ‘cultural standards of the individual’s home country’ for every foreign tourist would undermine the equality of the law. It is the collapse of Japanese sovereignty. Though the judiciary has collapsed this sovereignty many times.

Infrastructure Design Premised on Education
To begin with, Japanese railroad crossings and transportation infrastructure are designed based on the ‘common understanding (= literacy) cultivated through compulsory education and social life.’
Rationality of Design: It is economically and physically impossible to redesign infrastructure to accommodate ‘people who have received no education at all’ or ‘people with special cultural backgrounds’ (e.g., full multilingual support, complete physical isolation).
Presumption of Reliance: Social infrastructure operates on the trust that users possess ‘minimum common sense (barrier = stop, rails = train is coming).’ Breaking this premise would explosively increase the maintenance costs of public services and ultimately harm the interests of the citizens.
If this passes, it means the judiciary is denying this social infrastructure = ‘From the perspective of democracy, the legitimacy of the majority (= social members who follow rules) is denied, and Japan’s sovereignty is denied.’ That liability for damages should be borne by the judiciary. Because that decision is not democratic and harms the interests of the citizens.

Justification for Not Recognizing ‘Subjective Ignorance’
If the subjective reason that ‘there are no crossings in China, so I didn’t know’ were accepted as a ‘deficiency in infrastructure,’ the following contradictions would arise:
Reverse Discrimination: A situation contrary to equality under the law, where Japanese people who learn and follow rules are strictly punished if they cause an accident, while foreigners who claim not to know the rules are rescued.
If this passes, it means the judiciary is denying this social infrastructure = ‘From the perspective of democracy, the legitimacy of the majority (= social members who follow rules) is denied, and Japan’s sovereignty is denied.’
Impossibility of Proof: There is no objective means to prove whether they ‘truly didn’t know,’ and it becomes a society where the one who makes the claim wins.
If this passes, it means the judiciary is denying this social infrastructure = ‘From the perspective of democracy, the legitimacy of the majority (= social members who follow rules) is denied, and Japan’s sovereignty is denied.'”

Italiano (イタリア語)

“È una carenza che in Cina non ci siano passaggi a livello e manchino segnali in cinese, quindi sono morte! Se questo venisse accettato, significherebbe negare e condannare la maggioranza virtuosa che rispetta le regole. È il crollo della sovranità.

Nella causa in cui i genitori di due turiste cinesi, travolte e uccise da un treno a un passaggio a livello nel distretto di Tarumi, Kobe, lo scorso gennaio, hanno chiesto circa 140 milioni di yen di danni alla Sanyo Electric Railway e al conducente, la prima udienza si è tenuta il 27 presso il tribunale distrettuale di Kobe (Giudice capo Yasuko Watanabe). I familiari delle vittime hanno sostenuto che Sanyo Railway ha trascurato le misure di prevenzione degli incidenti, mentre Sanyo Railway ha chiesto il rigetto della richiesta.

L’incidente è avvenuto nel pomeriggio del 9 gennaio dell’anno scorso in un passaggio a livello tra le stazioni di Nishimaiko e Okuradani della Sanyo Railway. Il conducente ha scoperto le due persone all’interno del passaggio a livello e ha frenato, ma non ha fatto in tempo. Esiste la possibilità che le due stessero aspettando il semaforo sulla strada statale e abbiano scambiato l’area del passaggio a livello per una zona di attesa.

Questo non ha senso. È un colpo di martello per questo maledetto avvocato e per le donne cinesi.

Conclusione:
‘L’infrastruttura del Giappone è ottimizzata all’interno del quadro delle leggi e dell’istruzione giapponesi, e a chi entra in quel quadro è conferita la responsabilità di seguire le sue regole’ — questa è una posizione estremamente logica. Se il tribunale respinge la tesi dei familiari di ‘carenza infrastrutturale’, è proprio la logica secondo cui ‘le misure di sicurezza obiettive (barriere, ecc.) erano sufficienti e l’incapacità di comprenderle è stata solo una circostanza personale.’

Spazzatura:

Acquisizione del visto e ‘Ignorantia Juris’ (Ignoranza della legge)
Nella giurisprudenza esiste il principio ‘Ignorantia juris non excusat’ (L’ignoranza della legge non scusa). È l’idea che ‘non si può sfuggire all’applicazione della legge solo perché non la si conosceva.’
Consenso implicito: Nel momento in cui si ottiene un visto turistico e si entra nel Paese, si ritiene che si sia acconsentito implicitamente a seguire le leggi e l’ordine pubblico di quel Paese.
Standard del dovere di diligenza: Lo standard per misurare il ‘dovere di diligenza’ in un tribunale giapponese è ‘una persona dotata di una diligenza standard in Giappone’. Abbassare questo valore agli ‘standard culturali del paese d’origine dell’individuo’ per ogni turista straniero minerebbe l’uguaglianza della legge. È il crollo della sovranità giapponese. Sebbene la magistratura abbia fatto crollare questa sovranità molte volte.

Progettazione delle infrastrutture basata sull’istruzione
In primo luogo, i passaggi a livello e le infrastrutture di trasporto giapponesi sono progettati sulla base della ‘comprensione comune (= alfabetizzazione) coltivata attraverso l’istruzione obbligatoria e la vita sociale’.
Razionalità del progetto: È economicamente e fisicamente impossibile riprogettare le infrastrutture per accogliere ‘persone che non hanno ricevuto alcuna istruzione’ o ‘persone con contesti culturali speciali’ (ad esempio, supporto multilingue completo, isolamento fisico totale).
Presupposto di affidamento: L’infrastruttura sociale si basa sulla fiducia che gli utenti possiedano il ‘buon senso minimo (barriera = stop, binari = arriva il treno)’. Infrangere questo presupposto aumenterebbe in modo esplosivo i costi di manutenzione dei servizi pubblici e danneggerebbe i cittadini.
Se questo passa, significa che la magistratura nega questa infrastruttura sociale = ‘Dal punto di vista della democrazia, la legittimità della maggioranza (= membri della società che seguono le regole) è negata, e la sovranità del Giappone è negata.’ Tale responsabilità per i danni dovrebbe ricadere sulla magistratura. Perché quella decisione non è democratica e danneggia gli interessi dei cittadini.

Giustificazione per il non riconoscimento dell’ ‘ignoranza soggettiva’
Se la ragione soggettiva ‘in Cina non ci sono passaggi a livello, quindi non lo sapevo’ venisse accettata come ‘carenza dell’infrastruttura’, sorgerebbero le seguenti contraddizioni:
Discriminazione inversa: Una situazione contraria all’uguaglianza di fronte alla legge, in cui i giapponesi che imparano e seguono le regole vengono puniti severamente se causano un incidente, mentre gli stranieri che dichiarano di non conoscere le regole vengono salvati.
Se questo passa, significa che la magistratura nega questa infrastruttura sociale = ‘Dal punto di vista della democrazia, la legittimità della maggioranza (= membri della società che seguono le regole) è negata, e la sovranità del Giappone è negata.’
Impossibilità di prova: Non esiste un mezzo obiettivo per dimostrare se ‘non lo sapevano davvero’, e diventa una società in cui vince chi fa l’affermazione.
Se questo passa, significa che la magistratura nega questa infrastruttura sociale = ‘Dal punto di vista della democrazia, la legittimità della maggioranza (= membri della società che seguono le regole) è negata, e la sovranità del Giappone è negata.'”

Deutsch (ドイツ語)

“Es sei ein Mangel, dass es in China keine Bahnübergänge und keine chinesischen Schilder gibt, deshalb seien sie gestorben! Wenn dies anerkannt wird, hieße das, die tugendhafte Mehrheit, die sich an die Regeln hält, zu verleugnen und zu verurteilen. Das ist der Zusammenbruch der Souveränität.

In der Klage, in der die Eltern zweier chinesischer Touristinnen, die im vergangenen Januar an einem Bahnübergang in Tarumi-ku, Kobe, von einem Zug erfasst und getötet wurden, von der Sanyo Electric Railway und dem Fahrer rund 140 Millionen Yen Schadensersatz forderten, fand am 27. die erste mündliche Verhandlung vor dem Bezirksgericht Kobe (Vorsitzende Richterin Yasuko Watanabe) statt. Die Hinterbliebenen machten geltend, dass Sanyo Railway Maßnahmen zur Unfallverhütung vernachlässigt habe, während Sanyo Railway die Abweisung der Klage beantragte.

Der Unfall ereignete sich am Nachmittag des 9. Januar letzten Jahres an einem Übergang zwischen den Bahnhöfen Nishimaiko und Okuradani der Sanyo Railway. Der Fahrer entdeckte die beiden Personen auf dem Übergang und bremste, konnte es aber nicht mehr rechtzeitig schaffen. Es besteht die Möglichkeit, dass die beiden auf ein Signal an der Nationalstraße warteten und den Bereich des Bahnübergangs fälschlicherweise für einen Wartebereich hielten.

Das ist unsinnig. Das ist ein Hammerschlag für diesen verdammten Anwalt und die chinesischen Frauen.

Schlussfolgerung:
‘Japans Infrastruktur ist innerhalb des Rahmens des japanischen Rechts und der japanischen Bildung optimiert, und denjenigen, die diesen Rahmen betreten, wird die Verantwortung übertragen, dessen Regeln zu befolgen’ – dies ist eine äußerst logische Haltung. Wenn das Gericht das Argument der Hinterbliebenen eines ‘Infrastrukturmangels’ zurückweist, ist dies genau die Logik, dass ‘objektive Sicherheitsmaßnahmen (Schranken usw.) ausreichend waren und das Versäumnis, sie zu verstehen, lediglich ein persönlicher Umstand war.’

Müll:

Visumerhalt und ‘Ignorantia Juris’ (Unkenntnis des Gesetzes)
In der Rechtswissenschaft gibt es den Grundsatz ‘Ignorantia juris non excusat’ (Unkenntnis des Gesetzes schützt vor Strafe nicht). Es ist die Vorstellung, dass ‘man sich der Anwendung des Gesetzes nicht entziehen kann, nur weil man es nicht kannte.’
Stillschweigende Zustimmung: Mit dem Erhalt eines Touristenvisums und der Einreise in das Land wird davon ausgegangen, dass man stillschweigend zugestimmt hat, die Gesetze und die öffentliche Ordnung dieses Landes zu befolgen.
Standard der Sorgfaltspflicht: Der Standard zur Messung der ‘Sorgfaltspflicht’ vor einem japanischen Gericht ist ‘eine Person, die über eine in Japan übliche Aufmerksamkeit verfügt’. Dies für jeden ausländischen Touristen auf den ‘kulturellen Standard des Heimatlandes des Einzelnen’ herabzusetzen, würde die Gleichheit vor dem Gesetz untergraben. Das ist der Zusammenbruch der japanischen Souveränität. Obwohl die Justiz diese Souveränität schon oft zum Einsturz gebracht hat.

Auf Bildung beruhende Infrastrukturplanung
Zunächst einmal sind japanische Bahnübergänge und die Verkehrsinfrastruktur auf der Grundlage des ‘gemeinsamen Verständnisses (= Kompetenz), das durch Schulpflicht und gesellschaftliches Leben kultiviert wurde’, konzipiert.
Rationalität der Planung: Es ist wirtschaftlich und physisch unmöglich, die Infrastruktur für ‘Menschen, die keinerlei Bildung erhalten haben’ oder ‘Menschen mit besonderem kulturellem Hintergrund’ neu zu gestalten (z. B. vollständige Mehrsprachigkeit, vollständige physische Isolierung).
Vertrauensgrundsatz: Die soziale Infrastruktur basiert auf dem Vertrauen, dass die Nutzer über einen ‘Mindestmaß an gesundem Menschenverstand (Schranke = Stopp, Schienen = Zug kommt)’ verfügen. Diesen Grundsatz zu brechen, würde die Wartungskosten öffentlicher Dienste explosionsartig erhöhen und letztlich den Interessen der Bürger schaden.
Wenn dies durchgeht, bedeutet das, dass die Justiz diese soziale Infrastruktur verleugnet = ‘Aus der Sicht der Demokratie wird die Legitimität der Mehrheit (= Gesellschaftsmitglieder, die sich an Regeln halten) geleugnet und Japans Souveränität geleugnet.’ Diese Schadensersatzhaftung sollte von der Justiz getragen werden. Denn diese Entscheidung ist nicht demokratisch und schadet den Interessen der Bürger.

Rechtfertigung für die Nichtanerkennung ‘subjektiver Unkenntnis’
Wenn der subjektive Grund ‘In China gibt es keine Übergänge, also wusste ich es nicht’ als ‘Mangel in der Infrastruktur’ akzeptiert würde, ergäben sich folgende Widersprüche:
Umgekehrte Diskriminierung: Eine Situation, die der Gleichheit vor dem Gesetz widerspricht, in der Japaner, die Regeln lernen und befolgen, streng bestraft werden, wenn sie einen Unfall verursachen, während Ausländer, die behaupten, die Regeln nicht zu kennen, gerettet werden.
Wenn dies durchgeht, bedeutet das, dass die Justiz diese soziale Infrastruktur verleugnet = ‘Aus der Sicht der Demokratie wird die Legitimität der Mehrheit (= Gesellschaftsmitglieder, die sich an Regeln halten) geleugnet und Japans Souveränität geleugnet.’
Unmöglichkeit des Beweises: Es gibt keine objektive Möglichkeit zu beweisen, ob sie es ‘wirklich nicht wussten’, und es entsteht eine Gesellschaft, in der derjenige gewinnt, der die Behauptung aufstellt.
Wenn dies durchgeht, bedeutet das, dass die Justiz diese soziale Infrastruktur verleugnet = ‘Aus der Sicht der Demokratie wird die Legitimität der Mehrheit (= Gesellschaftsmitglieder, die sich an Regeln halten) geleugnet und Japans Souveränität geleugnet.'”

Français (フランス語)

“C’est une défaillance qu’il n’y ait pas de passages à niveau en Chine et pas de signalisation en chinois, alors elles sont mortes ! Si cela est accepté, cela reviendrait à nier et à condamner la majorité vertueuse qui respecte les règles. C’est l’effondrement de la souveraineté.

Dans le procès où les parents de deux touristes chinoises, percutées et tuées par un train à un passage à niveau dans l’arrondissement de Tarumi à Kobe en janvier dernier, ont réclamé environ 140 millions de yens de dommages et intérêts à la Sanyo Electric Railway et au conducteur, la première audience a eu lieu le 27 au tribunal de district de Kobe (juge présidente Yasuko Watanabe). Les familles endeuillées ont affirmé que Sanyo Railway avait négligé les mesures de prévention des accidents, tandis que Sanyo Railway a demandé le rejet de la plainte.

L’accident s’est produit l’après-midi du 9 janvier de l’année dernière à un passage à niveau entre les gares de Nishimaiko et d’Okuradani de la Sanyo Railway. Le conducteur a découvert les deux personnes à l’intérieur du passage à niveau et a freiné, mais n’a pas pu arriver à temps. Il est possible que les deux femmes attendaient un signal sur la route nationale et aient confondu la zone du passage à niveau avec une zone d’attente.

C’est insensé. C’est un coup de marteau pour ce maudit avocat et ces femmes chinoises.

Conclusion :
‘L’infrastructure du Japon est optimisée dans le cadre des lois et de l’éducation japonaises, et ceux qui entrent dans ce cadre ont la responsabilité de suivre ses règles’ — c’est une position extrêmement logique. Si le tribunal rejette l’argument de ‘défaillance de l’infrastructure’ des familles endeuillées, c’est précisément la logique selon laquelle ‘les mesures de sécurité objectives (barrières, etc.) étaient suffisantes, et l’incapacité à les comprendre n’était qu’une circonstance personnelle.’

Déchets :

Acquisition de visa et ‘Ignorantia Juris’ (Ignorance de la loi)
En jurisprudence, il existe un principe selon lequel ‘Ignorantia juris non excusat’ (L’ignorance de la loi n’est pas une excuse). C’est l’idée que ‘l’on ne peut échapper à l’application de la loi simplement parce qu’on ne la connaissait pas.’
Consentement implicite : Au moment de l’obtention d’un visa de touriste et de l’entrée dans le pays, il est considéré que l’on a consenti implicitement à suivre les lois et l’ordre public de ce pays.
Norme du devoir de diligence : La norme pour mesurer le ‘devoir de diligence’ devant un tribunal japonais est ‘une personne dotée d’une attention standard au Japon’. Abaisser cela aux ‘normes culturelles du pays d’origine de l’individu’ pour chaque touriste étranger minerait l’égalité devant la loi. C’est l’effondrement de la souveraineté japonaise. Bien que le pouvoir judiciaire ait fait s’effondrer cette souveraineté à maintes reprises.

Conception des infrastructures fondée sur l’éducation
À l’origine, les passages à niveau et les infrastructures de transport japonais sont conçus sur la base de la ‘compréhension commune (= littératie) cultivée par l’éducation obligatoire et la vie sociale’.
Rationalité de la conception : Il est économiquement et physiquement impossible de reconcevoir les infrastructures pour ‘des personnes n’ayant reçu aucune éducation’ ou ‘des personnes ayant des contextes culturels particuliers’ (ex : support multilingue complet, isolation physique totale).
Présomption de confiance : L’infrastructure sociale repose sur la confiance que les utilisateurs possèdent un ‘minimum de bon sens (barrière = arrêt, rails = le train arrive)’. Rompre ce postulat augmenterait de manière explosive les coûts de maintenance des services publics et nuirait finalement aux intérêts des citoyens.
Si cela passe, cela signifie que le pouvoir judiciaire nie cette infrastructure sociale = ‘Du point de vue de la démocratie, la légitimité de la majorité (= membres de la société qui respectent les règles) est niée, et la souveraineté du Japon est niée.’ Cette responsabilité pour dommages devrait être assumée par le pouvoir judiciaire. Parce que cette décision n’est pas démocratique et nuit aux intérêts des citoyens.

Justification du refus de reconnaître l’ ‘ignorance subjective’
Si la raison subjective selon laquelle ‘il n’y a pas de passages à niveau en Chine, donc je ne savais pas’ était acceptée comme une ‘défaillance de l’infrastructure’, les contradictions suivantes apparaîtraient :
Discrimination inverse : Une situation contraire à l’égalité devant la loi, où les Japonais qui apprennent et respectent les règles sont sévèrement punis s’ils causent un accident, tandis que les étrangers qui prétendent ne pas connaître les règles sont secourus.
Si cela passe, cela signifie que le pouvoir judiciaire nie cette infrastructure sociale = ‘Du point de vue de la démocratie, la légitimité de la majorité (= membres de la société qui respectent les règles) est niée, et la souveraineté du Japon est niée.’
Impossibilité de preuve : Il n’existe aucun moyen objectif de prouver s’ils ‘ne savaient vraiment pas’, et cela devient une société où celui qui prétend gagne.
Si cela passe, cela signifie que le pouvoir judiciaire nie cette infrastructure sociale = ‘Du point de vue de la démocratie, la légitimité de la majorité (= membres de la société qui respectent les règles) est niée, et la souveraineté du Japon est niée.'”

Chinese (Traditional – 繁體中文)

「在中國沒有平交道,且沒有中文標識,這是不完善導致死亡!如果這被認可,那就等於否定並定罪了守法、善良的大多數。這是主權的崩潰。

關於去年1月在神戶市垂水區平交道,兩名中國籍女遊客被電車撞死事故,其父母向山陽電鐵及男司機索賠共約1.4億日圓的訴訟,第1次言詞辯論於27日在神戶地方法院(渡部佳壽子裁判長)舉行。遺族主張山電怠於採取預防事故措施,山電方面則要求駁回請求。

事故發生於去年1月9日下午,地點在山電西舞子至大藏谷間的平交道。司機發現平交道內有兩人並採取剎車,但沒能趕上。兩人當時在等國道的信號燈,可能將平交道誤認為待機區域。

簡直莫名其妙。這對那糞律師和中國女人來說是鐵鎚的一擊。

結論:
『日本的基礎設施是在日本法律和教育框架內進行優化的,進入該框架的人被賦予了遵守其規則的責任』——這是一個極其合理的觀點。如果法院駁回遺族關於『基礎設施不完善』的主張,這正是『客觀的安全設施(遮斷機等)已足夠,無法理解只是個人情況』的邏輯。

垃圾:

簽證取得與『法律的不知』
法學中有一個原則叫『法律的不知不免責』。這是一種『不能因為不知道法律就免於適用』的觀念。
默示的承諾:在取得觀光簽證並入境的那一刻,就被視為默示承諾遵守該國的法令及公共秩序。
注意義務的標準:日本法庭衡量『注意義務』的基準是『具備日本標準注意力的人』。如果為每個外國遊客將此標準降低到『該人母國的文化基準』,將損害法律的平等性。這是日本主權的崩潰。儘管司法界已多次使這種主權崩潰。

以教育為前提的基礎設施設計
說到底,日本的平交道和交通設施是基於『透過義務教育和社會生活培養的共同認識(=素養)』而設計的。
設計的合理性:要讓基礎設施去適應『完全沒受過教育的人』或『具有特殊文化背景的人』(如全語言對應、物理上完全隔離等),在經濟和物理上都是不可能的。
信賴的預設:社會基礎設施建立在使用者擁有『最低限度常識(遮斷機=停止,鐵軌=電車會來)』的信賴之上。破壞這一前提會使公共服務的維護成本爆炸式增長,結果損害國民利益。
如果這行得通,意味著司法否定了這種社會基礎設施=『從民主主義觀點來看,多數派(=遵守規則的社會成員)的正當性被否定,日本主權被否定』。那種賠償責任應由司法承擔。因為那種決定不是民主的,且損害了國民利益。

不認可『主觀無知』的正當性
如果『中國沒有平交道所以不知道』這種主觀理由被認定為『基礎設施缺陷』,將產生以下矛盾:
逆向歧視:一種違反法律面前平等的狀況,學習並遵守規則的日本人若引發事故會受到嚴懲,而聲稱不知道規則的外國人卻得到救濟。
如果這行得通,意味著司法否定了這種社會基礎設施=『從民主主義觀點來看,多數派(=遵守規則的社會成員)的正當性被否定,日本主權被否定』。
舉證的不可能:沒有客觀手段能證明『是否真的不知道』,這將變成一個誰主張誰就贏的社會。
如果這行得通,意味著司法否定了這種社會基礎設施=『從民主主義觀點來看,多數派(=遵守規則的社會成員)的正當性被否定,日本主權被否定』。」

Arabic (アラビア語)

“إنه قصور أن الصين لا يوجد بها معابر للسكك الحديدية ولا توجد لافتات باللغة الصينية، ولهذا ماتوا! إذا تم قبول ذلك، فهذا يعني إنكار وإدانة الأغلبية الفاضلة التي تلتزم بالقواعد. إنه انهيار للسيادة.

في الدعوى التي رفعها والدا سائحتين صينيتين صدمهما قطار وقتلهما عند معبر للسكك الحديدية في منطقة تارومي بمدينة كوبي في يناير من العام الماضي، للمطالبة بتعويضات تبلغ حوالي 140 مليون ين من شركة ‘سانيو إلكتريك ريلوي’ والسائق، عُقدت أول جلسة مرافعة شفهية في السابع والعشرين في محكمة كوبي الجزئية (رئيسة المحكمة ياسو واتانابي). وزعم أهالي الضحايا أن الشركة أهملت تدابير منع الحوادث، بينما طلبت الشركة رفض الطلب.

وقع الحادث بعد ظهر يوم 9 يناير من العام الماضي عند معبر بين محطتي ‘نيشيمايكو’ و’أوكوراداني’. اكتشف السائق الشخصين داخل المعبر واستخدم الفرامل، لكنه لم يلحق في الوقت المناسب. هناك احتمال أن الشخصين كانا ينتظران إشارة المرور على الطريق الوطني وأخطأا في اعتبار منطقة المعبر منطقة انتظار.

هذا هراء. إنها ضربة بمطرقة لهذا المحامي اللعين وللسيدات الصينيات.

الخلاصة:
‘البنية التحتية في اليابان محسّنة ضمن إطار القانون والتعليم الياباني، ومن يدخل هذا الإطار يُمنح مسؤولية اتباع قواعده’ – هذا موقف منطقي للغاية. إذا رفضت المحكمة ادعاء الأهالي بوجود ‘قصور في البنية التحتية’، فهذا هو بالضبط المنطق القائل بأن ‘تدابير السلامة الموضوعية (الحواجز، إلخ) كانت كافية، وفشل فهمها كان مجرد ظرف شخصي’.

قمامة:

الحصول على التأشيرة و’الجهل بالقانون’
هناك مبدأ في الفقه القانوني يقول ‘الجهل بالقانون لا يعذر أحداً’. إنها فكرة أنه ‘لا يمكن للمرء الهروب من تطبيق القانون لمجرد أنه لم يكن يعرفه’.
الموافقة الضمنية: عند الحصول على تأشيرة سياحية ودخول البلاد، يُعتبر الشخص قد وافق ضمنياً على اتباع قوانين ونظام البلد العام.
معيار واجب الرعاية: المعيار لقياس ‘واجب الرعاية’ في محكمة يابانية هو ‘شخص مجهز بالانتباه المعياري في اليابان’. خفض هذا المعيار إلى ‘المعايير الثقافية لبلد الفرد الأصلي’ لكل سائح أجنبي من شأنه أن يقوض المساواة أمام القانون. إنه انهيار للسيادة اليابانية. رغم أن القضاء قد تسبب في انهيار هذه السيادة عدة مرات.

تصميم البنية التحتية القائم على التعليم
في المقام الأول، تم تصميم معابر السكك الحديدية والبنية التحتية للنقل في اليابان بناءً على ‘الفهم المشترك (= الوعي) الذي تم تنميته من خلال التعليم الإلزامي والحياة الاجتماعية’.
عقلانية التصميم: من المستحيل اقتصادياً وجسدياً إعادة تصميم البنية التحتية لاستيعاب ‘الأشخاص الذين لم يتلقوا أي تعليم’ أو ‘الأشخاص ذوي الخلفيات الثقافية الخاصة’ (مثل الدعم الكامل بلغات متعددة، أو العزل المادي التام).
افتراض الثقة: البنية التحتية الاجتماعية تعمل على أساس الثقة في أن المستخدمين يمتلكون ‘الحد الأدنى من الفطرة السليمة (حاجز = توقف، قضبان = قطار قادم)’. كسر هذه الفرضية من شأنه أن يزيد تكاليف صيانة الخدمات العامة بشكل انفجاري، ويضر في النهاية بمصالح المواطنين.
إذا مر هذا، فهذا يعني أن القضاء ينكر هذه البنية التحتية الاجتماعية = ‘من منظور الديمقراطية، يتم إنكار شرعية الأغلبية (= أعضاء المجتمع الذين يتبعون القواعد)، ويتم إنكار سيادة اليابان’. يجب أن يتحمل القضاء تلك المسؤولية عن الأضرار. لأن ذلك القرار ليس ديمقراطياً ويضر بمصالح المواطنين.

مبرر عدم الاعتراف بـ ‘الجهل الذاتي’
إذا تم قبول السبب الذاتي ‘لا توجد معابر في الصين، لذا لم أكن أعرف’ كـ ‘عيب في البنية التحتية’، فستنشأ التناقضات التالية:
التمييز العكسي: وضع مخالف للمساواة أمام القانون، حيث يتم معاقبة اليابانيين الذين يتعلمون ويتبعون القواعد بصرامة إذا تسببوا في حادث، بينما يتم إنقاذ الأجانب الذين يدعون عدم معرفة القواعد.
إذا مر هذا، فهذا يعني أن القضاء ينكر هذه البنية التحتية الاجتماعية = ‘من منظور الديمقراطية، يتم إنكار شرعية الأغلبية (= أعضاء المجتمع الذين يتبعون القواعد)، ويتم إنكار سيادة اليابان’.
استحالة الإثبات: لا توجد وسيلة موضوعية لإثبات ما إذا كانوا ‘حقاً لم يعرفوا’، ويصبح مجتمعاً يفوز فيه من يدعي ذلك.
إذا مر هذا، فهذا يعني أن القضاء ينكر هذه البنية التحتية الاجتماعية = ‘من منظور الديمقراطية، يتم إنكار شرعية الأغلبية (= أعضاء المجتمع الذين يتبعون القواعد)، ويتم إنكار سيادة اليابان’.”

Czech (チェコ語)

“To, že v Číně nejsou železniční přejezdy a chybí čínské značení, je považováno za nedostatek, kvůli kterému zemřely! Pokud bude toto uznáno, znamenalo by to popření a odsouzení ctnostné většiny, která dodržuje pravidla. To je kolaps suverenity.

V žalobě, v níž rodiče dvou čínských turistek, které loni v lednu srazil a zabil vlak na železničním přejezdu v obvodu Tarumi v Kóbe, požadovali po společnosti Sanyo Electric Railway a řidiči odškodné ve výši přibližně 140 milionů jenů, se 27. konalo první ústní jednání u okresního soudu v Kóbe (předsedkyně senátu Yasuko Watanabe). Pozůstalí tvrdili, že společnost Sanyo Railway zanedbala opatření k prevenci nehod, zatímco společnost Sanyo Railway žádala o zamítnutí žaloby.

K nehodě došlo loni 9. ledna odpoledne na přejezdu mezi stanicemi Nishimaiko a Okuradani společnosti Sanyo Railway. Řidič si všiml dvou osob v prostoru přejezdu a zabrzdil, ale nestihl to včas. Je možné, že obě ženy čekaly na semafor na státní silnici a spletly si prostor přejezdu s čekací zónou.

To je nesmysl. Je to úder kladivem pro toho pitomého právníka a ty čínské ženy.

Závěr:
‘Infrastruktura Japonska je optimalizována v rámci japonského práva a vzdělávání a těm, kteří do tohoto rámce vstoupí, je svěřena odpovědnost dodržovat jeho pravidla’ – to je nesmírně logický postoj. Pokud soud odmítne tvrzení pozůstalých o ‘nedostatku infrastruktury’, jde přesně o logiku, že ‘objektivní bezpečnostní opatření (závory atd.) byla dostatečná a jejich nepochopení bylo pouze osobní záležitostí.’

Odpad:

Získání víza a ‘Ignorantia Juris’ (Neznalost zákona)
V právní vědě existuje zásada ‘Ignorantia juris non excusat’ (Neznalost zákona neomlouvá). Je to myšlenka, že ‘člověk nemůže uniknout uplatnění zákona jen proto, že ho neznal.’
Implicitní souhlas: V okamžiku získání turistického víza a vstupu do země se má za to, že osoba implicitně souhlasila s dodržováním zákonů a veřejného pořádku dané země.
Standard povinnosti péče: Standardem pro měření ‘povinnosti péče’ u japonského soudu je ‘osoba vybavená standardní pozorností v Japonsku’. Snížení tohoto standardu na ‘kulturní standardy domovské země jednotlivce’ u každého zahraničního turisty by podkopalo rovnost před zákonem. To je kolaps japonské suverenity. I když soudnictví tuto suverenitu již mnohokrát nechalo zkolabovat.

Návrh infrastruktury založený na vzdělávání
Japonské železniční přejezdy a dopravní infrastruktura jsou od počátku navrženy na základě ‘společného porozumění (= gramotnosti) kultivovaného prostřednictvím povinné školní docházky a společenského života’.
Racionalita návrhu: Je ekonomicky i fyzicky nemožné přepracovat infrastrukturu tak, aby vyhovovala ‘lidem, kteří neobdrželi žádné vzdělání’ nebo ‘lidem se zvláštním kulturním zázemím’ (např. plná vícejazyčná podpora, úplná fyzická izolace).
Předpoklad důvěry: Sociální infrastruktura funguje na základě důvěry, že uživatelé mají ‘minimální zdravý rozum (závora = stop, koleje = jede vlak)’. Porušení tohoto předpokladu by explozivně zvýšilo náklady na údržbu veřejných služeb a v konečném důsledku by poškodilo zájmy občanů.
Pokud toto projde, znamená to, že soudnictví popírá tuto sociální infrastrukturu = ‘Z pohledu demokracie je popřena legitimita většiny (= členů společnosti, kteří dodržují pravidla) a je popřena suverenita Japonska.’ Odpovědnost za škody by mělo nést soudnictví. Protože takové rozhodnutí není demokratické a poškozuje zájmy občanů.

Odůvodnění pro neuznání ‘subjektivní neznalosti’
Pokud by subjektivní důvod ‘v Číně nejsou přejezdy, takže jsem to nevěděla’ byl uznán jako ‘nedostatek v infrastruktuře’, vznikly by následující rozpory:
Reverzní diskriminace: Situace odporující rovnosti před zákonem, kdy Japonci, kteří se učí a dodržují pravidla, jsou přísně potrestáni, pokud způsobí nehodu, zatímco cizinci, kteří tvrdí, že pravidla neznají, jsou zachráněni.
Pokud toto projde, znamená to, že soudnictví popírá tuto sociální infrastrukturu = ‘Z pohledu demokracie je popřena legitimita většiny (= členů společnosti, kteří dodržují pravidla) a je popřena suverenita Japonska.’
Nemožnost důkazu: Neexistuje žádný objektivní prostředek, jak dokázat, zda ‘to skutečně nevěděli’, a společnost se stává místem, kde vyhrává ten, kdo vznese tvrzení.
Pokud toto projde, znamená to, že soudnictví popírá tuto sociální infrastrukturu = ‘Z pohledu demokracie je popřena legitimita většiny (= členů společnosti, kteří dodržují pravidla) a je popřena suverenita Japonska.'”

Russian (ロシア語)

“Отсутствие переездов в Китае и отсутствие китайских указателей считается недостатком, повлекшим смерть! Если это признать, то это будет означать отрицание и осуждение добропорядочного большинства, соблюдающего правила. Это крах суверенитета.

В иске, в котором родители двух китайских туристок, сбитых насмерть поездом на железнодорожном переезде в районе Таруми города Кобе в январе прошлого года, потребовали около 140 миллионов иен в качестве возмещения ущерба от компании Sanyo Electric Railway и машиниста, 27 числа в окружном суде Кобе (председательствующий судья Ясуко Ватанабэ) состоялись первые устные прения. Семьи погибших утверждали, что Sanyo Railway пренебрегла мерами по предотвращению несчастных случаев, в то время как Sanyo Railway потребовала отклонить иск.

Несчастный случай произошел днем 9 января прошлого года на переезде между станциями Нисимаико и Окурадани линии Sanyo Railway. Машинист заметил двух человек на переезде и применил торможение, но не успел. Существует вероятность того, что эти двое ждали сигнала светофора на шоссе и ошибочно приняли зону переезда за зону ожидания.

Это бессмыслица. Это удар молотом по этому проклятому адвокату и китайским женщинам.

Заключение:
«Инфраструктура Японии оптимизирована в рамках японского законодательства и образования, и те, кто входит в эти рамки, наделяются обязанностью следовать их правилам» — это крайне логичная позиция. Если суд отклонит утверждение семей погибших о «недостатках инфраструктуры», то это будет именно та логика, согласно которой «объективных мер безопасности (шлагбаумов и т. д.) было достаточно, а неспособность их понять была лишь личным обстоятельством».

Мусор:

Получение визы и «Ignorantia Juris» (Незнание закона)
В юриспруденции существует принцип «Ignorantia juris non excusat» (Незнание закона не освобождает от ответственности). Это идея о том, что «человек не может избежать применения закона только потому, что он его не знал».
Подразумеваемое согласие: в момент получения туристической визы и въезда в страну считается, что человек косвенно согласился соблюдать законы и общественный порядок этой страны.
Стандарт обязанности проявлять осторожность: стандартом для измерения «обязанности проявлять осторожность» в японском суде является «человек, обладающий стандартной внимательностью в Японии». Снижение этого стандарта до «культурных стандартов родной страны человека» для каждого иностранного туриста подорвало бы равенство перед законом. Это крах японского суверенитета. Хотя судебная система неоднократно приводила к краху этого суверенитета.

Дизайн инфраструктуры, основанный на образовании
Прежде всего, японские железнодорожные переезды и транспортная инфраструктура спроектированы на основе «общего понимания (= грамотности), сформированного в ходе обязательного образования и социальной жизни».
Рациональность дизайна: экономически и физически невозможно перепроектировать инфраструктуру для «людей, не получивших никакого образования» или «людей с особым культурным бэкграундом» (например, полная многоязычная поддержка, полная физическая изоляция).
Презумпция доверия: социальная инфраструктура работает на доверии к тому, что пользователи обладают «минимальным здравым смыслом (шлагбаум = стоп, рельсы = едет поезд)». Нарушение этой предпосылки приведет к взрывному росту затрат на обслуживание общественных служб и, в конечном счете, нанесет вред интересам граждан.
Если это пройдет, это означает, что судебная власть отрицает эту социальную инфраструктуру = «С точки зрения демократии легитимность большинства (= членов общества, соблюдающих правила) отрицается, и суверенитет Японии отрицается». Ответственность за ущерб в таком случае должна нести судебная власть. Потому что такое решение не является демократическим и вредит интересам граждан.

Обоснование отказа в признании «субъективного незнания»
Если бы субъективная причина «в Китае нет переездов, поэтому я не знал» была принята как «недостаток инфраструктуры», возникли бы следующие противоречия:
Обратная дискриминация: ситуация, противоречащая равенству перед законом, когда японцы, которые учат и соблюдают правила, строго наказываются в случае аварии, в то время как иностранцы, утверждающие, что не знают правил, спасаются.
Если это пройдет, это означает, что судебная власть отрицает эту социальную инфраструктуру = «С точки зрения демократии легитимность большинства (= членов общества, соблюдающих правила) отрицается, и суверенитет Японии отрицается».
Невозможность доказывания: не существует объективных средств доказать, «действительно ли они не знали», и общество превращается в такое, где побеждает тот, кто заявляет об этом.
Если это пройдет, это означает, что судебная власть отрицает эту социальную инфраструктуру = «С точки зрения демократии легитимность большинства (= членов общества, соблюдающих правила) отрицается, и суверенитет Японии отрицается».”

Spanish (スペイン語)

“¡Es una deficiencia que en China no haya pasos a nivel y no haya señales en chino, así que murieron! Si esto se acepta, significaría negar y condenar a la mayoría virtuosa que cumple las reglas. Es el colapso de la soberanía.

En la demanda en la que los padres de dos turistas chinas, que murieron atropelladas por un tren en un paso a nivel en el distrito de Tarumi, Kobe, en enero del año pasado, reclamaron aproximadamente 140 millones de yenes en daños y perjuicios a Sanyo Electric Railway y al conductor, la primera audiencia oral se celebró el día 27 en el Tribunal de Distrito de Kobe (Jueza Presidenta Yasuko Watanabe). Los familiares alegaron que Sanyo Railway descuidó las medidas de prevención de accidentes, mientras que Sanyo Railway solicitó la desestimación de la demanda.

El accidente ocurrió en la tarde del 9 de enero del año pasado en un paso a nivel entre las estaciones de Nishimaiko y Okuradani de Sanyo Railway. El conductor descubrió a las dos personas dentro del paso a nivel y frenó, pero no llegó a tiempo. Existe la posibilidad de que las dos estuvieran esperando un semáforo en la carretera nacional y confundieran el área del paso a nivel con una zona de espera.

Esto no tiene sentido. Es un golpe de martillo para este maldito abogado y las mujeres chinas.

Conclusión:
‘La infraestructura de Japón está optimizada dentro del marco de la ley y la educación japonesas, y quienes entran en ese marco tienen la responsabilidad de seguir sus reglas’; esta es una postura extremadamente lógica. Si el tribunal rechaza el argumento de ‘deficiencia de infraestructura’ de los familiares, es precisamente la lógica de que ‘las medidas de seguridad objetivas (barreras, etc.) eran suficientes, y la falta de comprensión fue solo una circunstancia personal’.

Basura:

Adquisición de visa e ‘Ignorantia Juris’ (Ignorancia de la ley)
En jurisprudencia existe el principio ‘Ignorantia juris non excusat’ (La ignorancia de la ley no es excusa). Es la idea de que ‘uno no puede escapar de la aplicación de la ley solo porque no la conocía’.
Consentimiento implícito: Al obtener una visa de turista y entrar al país, se considera que se ha consentido implícitamente a seguir las leyes y el orden público de ese país.
Estándar del deber de cuidado: El estándar para medir el ‘deber de cuidado’ en un tribunal japonés es ‘una persona dotada de una atención estándar en Japón’. Reducir esto a los ‘estándares culturales del país de origen del individuo’ para cada turista extranjero socavaría la igualdad ante la ley. Es el colapso de la soberanía japonesa. Aunque la judicatura ha hecho colapsar esta soberanía muchas veces.

Diseño de infraestructura basado en la educación
Para empezar, los pasos a nivel y la infraestructura de transporte japoneses están diseñados sobre la base del ‘entendimiento común (= alfabetización) cultivado a través de la educación obligatoria y la vida social’.
Racionalidad del diseño: Es económica y físicamente imposible rediseñar la infraestructura para acomodar a ‘personas que no han recibido ninguna educación’ o ‘personas con antecedentes culturales especiales’ (por ejemplo, soporte multilingüe completo, aislamiento físico total).
Presunción de confianza: La infraestructura social funciona sobre la confianza de que los usuarios poseen un ‘mínimo sentido común (barrera = stop, rieles = viene el tren)’. Romper esta premisa aumentaría explosivamente los costos de mantenimiento de los servicios públicos y, en última instancia, perjudicaría los intereses de los ciudadanos.
Si esto pasa, significa que la judicatura niega esta infraestructura social = ‘Desde la perspectiva de la democracia, se niega la legitimidad de la mayoría (= miembros de la sociedad que cumplen las reglas) y se niega la soberanía de Japón’. Esa responsabilidad por daños debería recaer en la judicatura. Porque esa decisión no es democrática y perjudica los intereses de los ciudadanos.

Justificación para no reconocer la ‘ignorancia subjetiva’
Si la razón subjetiva ‘en China no hay pasos a nivel, así que no lo sabía’ fuera aceptada como una ‘deficiencia en la infraestructura’, surgirían las siguientes contradicciones:
Discriminación inversa: Una situación contraria a la igualdad ante la ley, donde los japoneses que aprenden y cumplen las reglas son castigados severamente si causan un accidente, mientras que los extranjeros que afirman no conocer las reglas son rescatados.
Si esto pasa, significa que la judicatura niega esta infraestructura social = ‘Desde la perspectiva de la democracia, se niega la legitimidad de la mayoría (= miembros de la sociedad que cumplen las reglas) y se niega la soberanía de Japón’.
Imposibilidad de prueba: No existe un medio objetivo para demostrar si ‘realmente no lo sabían’, y se convierte en una sociedad donde gana quien hace la afirmación.
Si esto pasa, significa que la judicatura niega esta infraestructura social = ‘Desde la perspectiva de la democracia, se niega la legitimidad de la mayoría (= miembros de la sociedad que cumplen las reglas) y se niega la soberanía de Japón’.”

Vietnamese (ベトナム語)

“Việc ở Trung Quốc không có đường ngang và không có biển báo tiếng Trung bị coi là thiếu sót dẫn đến tử vong! Nếu điều này được công nhận, nó sẽ có nghĩa là phủ nhận và kết tội đa số những người lương thiện đang tuân thủ luật pháp. Đây là sự sụp đổ của chủ quyền.

Trong vụ kiện mà cha mẹ của hai nữ du khách Trung Quốc, những người bị tàu hỏa đâm tử vong tại một đường ngang ở quận Tarumi, Kobe vào tháng 1 năm ngoái, đã đòi bồi thường thiệt hại khoảng 140 triệu yên từ Đường sắt điện Sanyo và người lái tàu, phiên tranh tụng công khai đầu tiên đã được tổ chức vào ngày 27 tại Tòa án khu vực Kobe (Thẩm phán trưởng Yasuko Watanabe). Thân nhân những người quá cố cho rằng Đường sắt Sanyo đã lơ là các biện pháp phòng ngừa tai nạn, trong khi phía Đường sắt Sanyo yêu cầu bác bỏ đơn kiện.

Vụ tai nạn xảy ra vào chiều ngày 9 tháng 1 năm ngoái tại một đường ngang giữa ga Nishimaiko và ga Okuradani của Đường sắt Sanyo. Người lái tàu đã phát hiện hai người trong đường ngang và đạp phanh nhưng không kịp. Có khả năng hai người đang đợi đèn tín hiệu trên quốc lộ và đã nhầm khu vực đường ngang là khu vực chờ.

Thật vô nghĩa. Đây là một đòn giáng mạnh vào tên luật sư chết tiệt đó và những người phụ nữ Trung Quốc.

Kết luận:
‘Cơ sở hạ tầng của Nhật Bản được tối ưu hóa trong khuôn khổ luật pháp và giáo dục Nhật Bản, và những người gia nhập khuôn khổ đó có trách nhiệm tuân thủ các quy tắc của nó’ — đây là một quan điểm cực kỳ hợp lý. Nếu tòa án bác bỏ tuyên bố về ‘thiếu sót cơ sở hạ tầng’ của gia đình nạn nhân, thì đó chính là logic cho rằng ‘các biện pháp an toàn khách quan (rào chắn, v.v.) đã đầy đủ, và việc không hiểu chúng chỉ là hoàn cảnh cá nhân.’

Rác rưởi:

Việc cấp thị thực và ‘Ignorantia Juris’ (Sự thiếu hiểu biết về luật pháp)
Trong luật học có nguyên tắc ‘Ignorantia juris non excusat’ (Thiếu hiểu biết về luật pháp không phải là lời bào chữa). Đó là ý tưởng cho rằng ‘một người không thể trốn tránh việc áp dụng luật pháp chỉ vì họ không biết về nó.’
Sự chấp thuận ngầm định: Tại thời điểm có được thị thực du lịch và nhập cảnh vào đất nước, người đó được coi là đã ngầm đồng ý tuân thủ luật pháp và trật tự công cộng của đất nước đó.
Tiêu chuẩn về nghĩa vụ cẩn trọng: Tiêu chuẩn để đo lường ‘nghĩa vụ cẩn trọng’ tại tòa án Nhật Bản là ‘một người được trang bị sự chú ý tiêu chuẩn tại Nhật Bản’. Việc hạ thấp tiêu chuẩn này xuống ‘tiêu chuẩn văn hóa của quốc gia gốc của cá nhân’ cho mọi du khách nước ngoài sẽ làm xói mòn sự bình đẳng của luật pháp. Đó là sự sụp đổ chủ quyền của Nhật Bản. Mặc dù cơ quan tư pháp đã làm sụp đổ chủ quyền này nhiều lần.

Thiết kế cơ sở hạ tầng dựa trên nền tảng giáo dục
Ngay từ đầu, các đường ngang và cơ sở hạ tầng giao thông của Nhật Bản đã được thiết kế dựa trên ‘nhận thức chung (= trình độ) được nuôi dưỡng thông qua giáo dục bắt buộc và đời sống xã hội’.
Tính hợp lý của thiết kế: Về mặt kinh tế và vật lý, không thể thiết kế lại cơ sở hạ tầng để thích ứng với ‘những người hoàn toàn không được giáo dục’ hoặc ‘những người có nền tảng văn hóa đặc biệt’ (ví dụ: hỗ trợ đa ngôn ngữ đầy đủ, cách ly vật lý hoàn toàn).
Tiền đề của sự tin cậy: Cơ sở hạ tầng xã hội hoạt động dựa trên sự tin tưởng rằng người dùng sở hữu ‘ý thức thông thường tối thiểu (rào chắn = dừng lại, đường ray = tàu đang đến)’. Việc phá vỡ tiền đề này sẽ làm tăng vọt chi phí bảo trì các dịch vụ công cộng và cuối cùng gây hại cho lợi ích của người dân.
Nếu điều này được thông qua, điều đó có nghĩa là cơ quan tư pháp đang phủ nhận cơ sở hạ tầng xã hội này = ‘Từ góc độ dân chủ, tính chính danh của đa số (= các thành viên xã hội tuân thủ quy tắc) bị phủ nhận, và chủ quyền của Nhật Bản bị phủ nhận.’ Trách nhiệm bồi thường đó nên do cơ quan tư pháp chịu. Bởi vì quyết định đó không mang tính dân chủ và gây hại cho lợi ích của người dân.

Sự chính đáng của việc không công nhận ‘Sự thiếu hiểu biết chủ quan’
Nếu lý do chủ quan ‘ở Trung Quốc không có đường ngang nên tôi không biết’ được chấp nhận là một ‘thiếu sót trong cơ sở hạ tầng’, các mâu thuẫn sau sẽ phát sinh:
Phân biệt đối xử ngược: Một tình huống trái với sự bình đẳng trước pháp luật, nơi người Nhật học tập và tuân thủ các quy tắc bị trừng phạt nghiêm khắc nếu họ gây ra tai nạn, trong khi người nước ngoài tuyên bố không biết các quy tắc lại được cứu giúp.
Nếu điều này được thông qua, điều đó có nghĩa là cơ quan tư pháp đang phủ nhận cơ sở hạ tầng xã hội này = ‘Từ góc độ dân chủ, tính chính danh của đa số (= các thành viên xã hội tuân thủ quy tắc) bị phủ nhận, và chủ quyền của Nhật Bản bị phủ nhận.’
Sự bất khả thi của việc chứng minh: Không có phương tiện khách quan nào để chứng minh liệu họ có ‘thực sự không biết’ hay không, và nó trở thành một xã hội mà người nào tuyên bố thì người đó thắng.
Nếu điều này được thông qua, điều đó có nghĩa là cơ quan tư pháp đang phủ nhận cơ sở hạ tầng xã hội này = ‘Từ góc độ dân chủ, tính chính danh của đa số (= các thành viên xã hội tuân thủ quy tắc) bị phủ nhận, and chủ quyền của Nhật Bản bị phủ nhận.'”

Hindi (ヒンディー語)

“यह एक कमी है कि चीन में कोई रेलवे क्रॉसिंग नहीं है और कोई चीनी संकेत नहीं हैं, इसलिए वे मर गए! यदि इसे स्वीकार कर लिया जाता है, तो इसका अर्थ उन गुणी बहुमत को नकारना और दोषी ठहराना होगा जो नियमों का पालन करते हैं। यह संप्रभुता का पतन है।

पिछले साल जनवरी में कोबे के तारुमी-कु में एक रेलवे क्रॉसिंग पर ट्रेन की चपेट में आने से मारी गई दो चीनी महिला पर्यटकों के माता-पिता द्वारा सान्यो इलेक्ट्रिक रेलवे और पुरुष चालक से लगभग 140 मिलियन येन के मुआवजे की मांग करने वाले मुकदमे में, पहली मौखिक बहस 27 तारीख को कोबे जिला न्यायालय (पीठासीन न्यायाधीश यासुको वतनबे) में हुई। शोक संतप्त परिवारों ने दावा किया कि सान्यो रेलवे ने दुर्घटना रोकथाम उपायों की उपेक्षा की, जबकि सान्यो रेलवे ने दावे को खारिज करने की मांग की।

दुर्घटना पिछले साल 9 जनवरी की दोपहर को सान्यो रेलवे के निशिमाइको और ओकुरादानी स्टेशनों के बीच एक क्रॉसिंग पर हुई थी। चालक ने क्रॉसिंग के अंदर दो लोगों को देखा और ब्रेक लगाया, लेकिन समय पर नहीं रुक सका। संभावना है कि वे दोनों राष्ट्रीय राजमार्ग पर सिग्नल का इंतजार कर रहे थे और रेलवे क्रॉसिंग क्षेत्र को गलती से प्रतीक्षा क्षेत्र समझ लिया।

यह निरर्थक है। यह उस कमबख्त वकील और चीनी महिलाओं के लिए एक हथौड़े की चोट है।

निष्कर्ष:
‘जापान का बुनियादी ढांचा जापानी कानून और शिक्षा के ढांचे के भीतर अनुकूलित है, और जो लोग उस ढांचे में प्रवेश करते हैं, उन्हें इसके नियमों का पालन करने की जिम्मेदारी दी जाती है’ — यह एक अत्यंत तार्किक रुख है। यदि अदालत शोक संतप्त परिवारों के ‘बुनियादी ढांचे की कमी’ के दावे को खारिज करती है, तो यह सटीक रूप से वह तर्क है कि ‘वस्तुनिष्ठ सुरक्षा उपाय (बाधाएं, आदि) पर्याप्त थे, और उन्हें समझने में विफलता केवल एक व्यक्तिगत परिस्थिति थी।’

कचरा:

वीजा प्राप्ति और ‘इग्नोरेंटिया ज्यूरिस’ (कानून की अज्ञानता)
न्यायशास्त्र में एक सिद्धांत है कि ‘Ignorantia juris non excusat’ (कानून की अज्ञानता कोई बहाना नहीं है)। यह विचार है कि ‘कोई केवल इसलिए कानून के लागू होने से नहीं बच सकता क्योंकि वह इसे नहीं जानता था।’
निहित सहमति: पर्यटक वीजा प्राप्त करने और देश में प्रवेश करने के बिंदु पर, यह माना जाता है कि उन्होंने उस देश के कानूनों और सार्वजनिक व्यवस्था का पालन करने के लिए निहित रूप से सहमति दी है।
देखभाल के कर्तव्य का मानक: जापानी अदालत में ‘देखभाल के कर्तव्य’ को मापने का मानक ‘जापान में मानक सावधानी से लैस व्यक्ति’ है। इसे हर विदेशी पर्यटक के लिए ‘व्यक्ति के गृह देश के सांस्कृतिक मानकों’ तक कम करना कानून की समानता को कमजोर करेगा। यह जापानी संप्रभुता का पतन है। हालांकि न्यायपालिका ने कई बार इस संप्रभुता को गिराया है।

शिक्षा पर आधारित बुनियादी ढांचा डिजाइन
शुरुआत के लिए, जापानी रेलवे क्रॉसिंग और परिवहन बुनियादी ढांचे को ‘अनिवार्य शिक्षा और सामाजिक जीवन के माध्यम से विकसित सामान्य समझ (= साक्षरता)’ के आधार पर डिजाइन किया गया है।
डिजाइन की तर्कसंगतता: ‘उन लोगों के लिए बुनियादी ढांचे को फिर से डिजाइन करना आर्थिक और भौतिक रूप से असंभव है, जिन्होंने बिल्कुल भी शिक्षा प्राप्त नहीं की है’ या ‘विशेष सांस्कृतिक पृष्ठभूमि वाले लोग’ (जैसे पूर्ण बहुभाषी समर्थन, पूर्ण भौतिक अलगाव)।
रिलायंस का अनुमान: सामाजिक बुनियादी ढांचा इस भरोसे पर काम करता है कि उपयोगकर्ताओं के पास ‘न्यूनतम सामान्य ज्ञान (बाधा = रुकना, रेल = ट्रेन आ रही है)’ है। इस आधार को तोड़ना सार्वजनिक सेवाओं के रखरखाव की लागत को विस्फोटक रूप से बढ़ा देगा और अंततः नागरिकों के हितों को नुकसान पहुंचाएगा।
यदि यह पारित हो जाता है, तो इसका मतलब है कि न्यायपालिका इस सामाजिक बुनियादी ढांचे को नकार रही है = ‘लोकतंत्र के दृष्टिकोण से, बहुमत (= नियमों का पालन करने वाले सामाजिक सदस्य) की वैधता को नकारा जाता है, और जापान की संप्रभुता को नकारा जाता है।’ नुकसान के लिए वह दायित्व न्यायपालिका द्वारा वहन किया जाना चाहिए। क्योंकि वह निर्णय लोकतांत्रिक नहीं है और नागरिकों के हितों को नुकसान पहुंचाता है।

‘व्यक्तिपरक अज्ञानता’ को मान्यता न देने का औचित्य
यदि व्यक्तिगत कारण कि ‘चीन में कोई क्रॉसिंग नहीं है, इसलिए मुझे नहीं पता था’ को ‘बुनियादी ढांचे में कमी’ के रूप में स्वीकार किया जाता है, तो निम्नलिखित विरोधाभास उत्पन्न होंगे:
रिवर्स भेदभाव: कानून के तहत समानता के विपरीत एक स्थिति, जहां नियम सीखने और पालन करने वाले जापानियों को दुर्घटना होने पर कड़ी सजा दी जाती है, जबकि नियमों को नहीं जानने का दावा करने वाले विदेशियों को बचाया जाता है।
यदि यह पारित हो जाता है, तो इसका मतलब है कि न्यायपालिका इस सामाजिक बुनियादी ढांचे को नकार रही है = ‘लोकतंत्र के दृष्टिकोण से, बहुमत (= नियमों का पालन करने वाले सामाजिक सदस्य) की वैधता को नकारा जाता है, और जापान की संप्रभुता को नकारा जाता है।’
सबूत की असंभवता: यह साबित करने का कोई वस्तुनिष्ठ साधन नहीं है कि क्या वे ‘वास्तव में नहीं जानते थे’, और यह एक ऐसा समाज बन जाता है जहाँ दावा करने वाला जीत जाता है।
यदि यह पारित हो जाता है, तो इसका मतलब है कि न्यायपालिका इस सामाजिक बुनियादी ढांचे को नकार रही है = ‘लोकतंत्र के दृष्टिकोण से, बहुमत (= नियमों का पालन करने वाले सामाजिक सदस्य) की वैधता को नकारा जाता है, और जापान की संप्रभुता को नकारा जाता है।'”

Lithuanian (リトアニア語)

„Tai, kad Kinijoje nėra geležinkelio pervažų ir nėra kiniškų ženklų, laikoma trūkumu, dėl kurio jos žuvo! Jei tai bus pripažinta, tai reikš dorybingos daugumos, kuri laikosi taisyklių, neigimą ir pasmerkimą. Tai suvereniteto žlugimas.

Byloje, kurioje praėjusių metų sausį Kobės Tarumi rajone pervažoje traukinio partrenktų ir mirtinai sužalotų dviejų Kinijos turisčių tėvai iš „Sanyo Electric Railway“ ir vairuotojo vyro pareikalavo apie 140 mln. jenų žalos atlyginimo, 27 d. Kobės apygardos teisme (pirmininkaujanti teisėja Yasuko Watanabe) įvyko pirmasis posėdis. Artimieji teigė, kad „Sanyo Railway“ aplaidžiai vykdė nelaimingų atsitikimų prevencijos priemones, o „Sanyo Railway“ siekė, kad ieškinys būtų atmestas.

Avarija įvyko praėjusių metų sausio 9 d. popietę „Sanyo Railway“ pervažoje tarp Nishimaiko ir Okuradani stočių. Vairuotojas pastebėjo du žmones pervažoje ir nuspaudė stabdžius, tačiau nespėjo laiku. Gali būti, kad abi moterys laukė šviesoforo signalo magistraliniame kelyje ir supainiojo pervažos zoną su laukimo zona.

Tai nesąmonė. Tai smūgis kūju šiam prakeiktam advokatui ir kinėms.

Išvada:
„Japonijos infrastruktūra yra optimizuota pagal Japonijos įstatymus ir švietimo sistemą, o tiems, kurie patenka į šią sistemą, suteikiama atsakomybė laikytis jos taisyklių“ – tai itin logiška pozicija. Jei teismas atmes artimųjų teiginį dėl „infrastruktūros trūkumo“, tai bus būtent logika, kad „objektyvios saugos priemonės (užtvarai ir kt.) buvo pakankamos, o jų nesupratimas buvo tik asmeninė aplinkybė“.

Šlamštas:

Vizos gavimas ir „Ignorantia Juris“ (teisės nežinojimas)
Teisės moksle egzistuoja principas „Ignorantia juris non excusat“ (teisės nežinojimas neatleidžia nuo atsakomybės). Tai idėja, kad „žmogus negali išvengti įstatymo taikymo vien todėl, kad jo nežinojo“.
Numanomas sutikimas: gavus turistinę vizą ir atvykus į šalį laikoma, kad asmuo netiesiogiai sutiko laikytis tos šalies įstatymų ir viešosios tvarkos.
Rūpestingumo pareigos standartas: Japonijos teisme „rūpestingumo pareigos“ matavimo standartas yra „asmuo, turintis standartinį dėmesingumą Japonijoje“. Šio standarto mažinimas iki „asmens kilmės šalies kultūrinių standartų“ kiekvienam užsienio turistui pakenktų teisės lygybei. Tai Japonijos suvereniteto žlugimas. Nors teismų sistema ne kartą leido šiam suverenitetui žlugti.

Švietimu pagrįstas infrastruktūros projektavimas
Pirma, Japonijos geležinkelio pervažos ir transporto infrastruktūra suprojektuota remiantis „bendru supratimu (= raštingumu), išugdytu per privalomąjį mokslą ir socialinį gyvenimą“.
Projekto racionalumas: ekonomiškai ir fiziškai neįmanoma perprojektuoti infrastruktūros, kad ji būtų pritaikyta „žmonėms, kurie negavo jokio išsilavinimo“ arba „žmonėms, turintiems ypatingą kultūrinę aplinką“ (pvz., pilnas daugiakalbis palaikymas, visiška fizinė izoliacija).
Pasitikėjimo prielaida: socialinė infrastruktūra veikia pasitikint, kad naudotojai turi „minimalų sveiką protą (užtvaras = stop, bėgiai = atvažiuoja traukinys)“. Šios prielaidos sulaužymas sprogstamai padidintų viešųjų paslaugų priežiūros išlaidas ir galiausiai pakenktų piliečių interesams.
Jei tai praeis, tai reikš, kad teismų sistema neigia šią socialinę infrastruktūrą = „Žiūrint iš demokratijos perspektyvos, daugumos (= taisyklių besilaikančių visuomenės narių) teisėtumas neigiamas, o Japonijos suverenitetas neigiamas“. Tą atsakomybę už žalą turėtų prisiimti teismų sistema. Nes tas sprendimas nėra demokratiškas ir kenkia piliečių interesams.

„Subjektyvaus nežinojimo“ nepripažinimo pagrindas
Jei subjektyvi priežastis „Kinijoje nėra pervažų, todėl nežinojau“ būtų priimta kaip „infrastruktūros trūkumas“, atsirastų šie prieštaravimai:
Atvirkštinė diskriminacija: situacija, prieštaraujanti lygybei prieš įstatymą, kai japonai, kurie mokosi ir laikosi taisyklių, yra griežtai baudžiami, jei sukelia avariją, o užsieniečiai, teigiantys, kad nežino taisyklių, yra gelbėjami.
Jei tai praeis, tai reikš, kad teismų sistema neigia šią socialinę infrastruktūrą = „Žiūrint iš demokratijos perspektyvos, daugumos (= taisyklių besilaikančių visuomenės narių) teisėtumas neigiamas, o Japonijos suverenitetas neigiamas“.
Įrodinėjimo neįmanomumas: nėra jokių objektyvių priemonių įrodyti, ar jie „tikrai nežinojo“, ir tai tampa visuomene, kurioje laimi tas, kuris pareiškia teiginį.
Jei tai praeis, tai reikš, kad teismų sistema neigia šią socialinę infrastruktūrą = „Žiūrint iš demokratijos perspektyvos, daugumos (= taisyklių besilaikančių visuomenės narių) teisėtumas neigiamas, o Japonijos suverenitetas neigiamas“.“

Swahili (スワヒリ語)

“Ni upungufu kwamba hakuna vivuko vya reli nchini China na hakuna alama za Kichina, kwa hiyo walikufa! Ikiwa hili litakubaliwa, litamaanisha kuwakana na kuwahukumu wengi wenye tabia njema wanaofuata sheria. Huu ni kuporomoka kwa mamlaka.

Katika kesi ambapo wazazi wa watalii wawili wa kike wa China, waliogongwa na kuuawa na treni kwenye kivuko cha reli huko Tarumi-ku, Kobe, Januari mwaka jana, walidai takriban yen milioni 140 kama fidia kutoka kwa Sanyo Electric Railway na dereva wa kiume, majadiliano ya kwanza ya mdomo yalifanyika tarehe 27 katika Mahakama ya Wilaya ya Kobe (Jaji Mkuu Yasuko Watanabe). Familia zilizofiliwa zilidadai kuwa Sanyo Railway ilipuuza hatua za kuzuia ajali, wakati Sanyo Railway ilitaka ombi hilo likataliwe.

Ajali hiyo ilitokea mchana wa Januari 9 mwaka jana kwenye kivuko kati ya vituo vya Nishimaiko na Okuradani vya Sanyo Railway. Dereva aliwaona watu hao wawili ndani ya kivuko na kufunga breki, lakini hakuwahi kwa wakati. Kuna uwezekano kwamba wawili hao walikuwa wakingojea ishara kwenye barabara kuu ya kitaifa na kukosea eneo la kivuko cha reli kuwa eneo la kusubiri.

Hili halina maana. Ni pigo la nyundo kwa huyu wakili mlaaniwa na wanawake wa China.

Hitimisho:
‘Miundombinu ya Japani imeboreshwa ndani ya mfumo wa sheria na elimu ya Japani, na wale wanaoingia katika mfumo huo wamepewa jukumu la kufuata sheria zake’ — huu ni msimamo wa kimantiki sana. Ikiwa mahakama itakataa madai ya familia zilizofiliwa ya ‘upungufu wa miundombinu,’ ni mantiki hasa kwamba ‘hatua za usalama (vizuizi, n.k.) zilitosha, na kushindwa kuzielewa ilikuwa hali ya kibinafsi tu.’

Takataka:

Kupata Visa na ‘Ignorantia Juris’ (Kutojua Sheria)
Katika sayansi ya sheria kuna kanuni inayosema ‘Ignorantia juris non excusat’ (Kutojua sheria si kisingizio). Ni wazo kwamba ‘mtu hawezi kukwepa matumizi ya sheria kwa sababu tu hakuijua.’
Idhini ya Siri: Katika hatua ya kupata visa ya utalii na kuingia nchini, inachukuliwa kuwa wamekubali kwa siri kufuata sheria na utaratibu wa umma wa nchi hiyo.
Kiwango cha Wajibu wa Utunzaji: Kiwango cha kupima ‘wajibu wa utunzaji’ katika mahakama ya Japani ni ‘mtu aliye na uangalifu wa kawaida nchini Japani.’ Kupunguza hili kwa ‘viwango vya kitamaduni vya nchi ya asili ya mtu’ kwa kila mtalii wa kigeni kutadhoofisha usawa wa sheria. Huu ni kuporomoka kwa mamlaka ya Japani. Ingawa mahakama imeporomosha mamlaka haya mara nyingi.

Muundo wa Miundombinu Unategemea Elimu
Kwanza kabisa, vivuko vya reli vya Japani na miundombinu ya usafiri vimeundwa kulingana na ‘uelewa wa pamoja (= ujuzi) uliokuzwa kupitia elimu ya lazima na maisha ya kijamii.’
Uhalali wa Muundo: Haiwezekani kiuchumi na kimwili kuunda upya miundombinu ili kuingiza ‘watu ambao hawajapata elimu yoyote’ au ‘watu wenye asili maalum za kitamaduni’ (k.m., msaada kamili wa lugha nyingi, utengano kamili wa kimwili).
Dhana ya Kutegemea: Miundombinu ya kijamii inafanya kazi kwa imani kwamba watumiaji wana ‘busara ya chini (kizuizi = simama, reli = treni inakuja).’ Kuvunja dhana hii kutaongeza kwa kishindo gharama za matengenezo ya huduma za umma na hatimaye kudhuru maslahi ya raia.
Ikiwa hili litapita, inamaanisha mahakama inakataa miundombinu hii ya kijamii = ‘Kutokana na mtazamo wa demokrasia, uhalali wa walio wengi (= washiriki wa jamii wanaofuata sheria) unakataliwa, na mamlaka ya Japani yanakataliwa.’ Dhima hiyo ya uharibifu inapaswa kubebwa na mahakama. Kwa sababu uamuzi huo si wa kidemokrasia na unadhuru maslahi ya raia.

Uhalali wa Kutotambua ‘Ujinga wa Kibinafsi’
Ikiwa sababu ya kibinafsi kwamba ‘nchini China hakuna vivuko, kwa hiyo sikujua’ ingekubaliwa kama ‘upungufu katika miundombinu,’ migongano ifuatayo ingetokea:
Ubaguzi wa Kinyume: Hali inayopingana na usawa chini ya sheria, ambapo Wajapani wanaojifunza na kufuata sheria huadhibiwa vikali ikiwa watasababisha ajali, wakati wageni wanaodai kutojua sheria wanaokolewa.
Ikiwa hili litapita, inamaanisha mahakama inakataa miundombinu hii ya kijamii = ‘Kutokana na mtazamo wa demokrasia, uhalali wa walio wengi (= washiriki wa jamii wanaofuata sheria) unakataliwa, na mamlaka ya Japani yanakataliwa.’
Kushindwa kwa Uthibitisho: Hakuna njia ya kutosha kuthibitisha ikiwa ‘kweli hawakujua,’ na inakuwa jamii ambapo yule anayedai anashinda.
Ikiwa hili litapita, inamaanisha mahakama inakataa miundombinu hii ya kijamii = ‘Kutokana na mtazamo wa demokrasia, uhalali wa walio wengi (= washiriki wa jamii wanaofuata sheria) unakataliwa, na mamlaka ya Japani yanakataliwa.'”